Imaginárium dr. Parnasse - recenze Pevnosti

11. února 2010 v 10:35 | Nine (DH) |  Imaginarium dr. Parnasse
Měla jsem vyhlídlý měsíčník Pevnost (únorové číslo), jelikož na obálce je Johnny Depp jako Kloboučník z chystané Alenky v říši divů jako lákadlo na největší letošní trháky.
Mile mě potěšila recenze Imaginária na straně 82, co už ovšem méně - že doktor Parnassus už není Parnassus, nýbrž ParnassIus (takže v pokračování se nejedná o překlep, ale o poctivý opis ).



IMAGINÁRIUM DR. PARNASSE

Imaginárium doktora Parnasse je divadelní společnost, která vandruje po Londýně s maringotkou v podobě double deckeru a snaží se lacinými pouťovými triky nalákat kolemjdoucí na atrakci ze všech nejslibnější: návštěvu vlastního vysněného světa v mysli meditujícícho doktora. Stačí jen, aby dobrovolník prošel kulisou zrcadla. Jak prosté je rozhrnout rozpůlenou félii ve stříbrném rámu. Jenže v moderním velkoměstě ušmudlaným rekvizitám už nikdo nevěří, a tak společnost nemá obecenstvo.


text: Martin Tajčman
Parnassius (Christopher Plummer) je sice původem mnich, ale Gilliam ho obdařil rysy čaroděje. Zatouží po ženě a uzavře proto smlouvu s ďáblem panem Nickem (skvělý Tom Waits). Plummer dobře zvládá postavu v obou polohách: starce meditujícího nad životem i opilého dědka. Avšak nebyl by to Gilliam, kdyby Parnassiovi nevštípil také trochu toho šarlatánství.

ČERT SE RÁD SÁZÍ
Děj filmu sleduje sázku, která má rozhodnout o životě Parnassiovy dvery Valentiny (Lily Cole), jejíž duše propadne v den dívčiných šestnáctých narozenin peklu. Toť daň za starou lásku. Pan Nick je pojat živě, Gilliam ho nezobrazuje jako ztělesněné zlo, ale více jako ďábla, který si svou roli užívá a opakovanými sázkami doktorovo příkoří (a tím i příběh) prodlužuje.
Do cesty společnosti vstupuje Tony, který je takovým Valentiným princem na bílém koni. Tonyho v reálném světě hraje předčasně zesnulý Heath Ledger, ve světě za zrcadlem alternují Johnny Depp, Colin Farrell a Jude Law. V původním scénáři motiv proměny tváře není, Gilliamovi se ji ale podařilo do děje organicky zakomponovat. Pastelový svět Imaginária reprezentuje pozlátko naší doby a dvojí Tonyho tváře zcestnost představ o dokonalém princi.
Valentinu miluje kolega Anton (všimněte si podobnosti jmen nápadníků), který ovšem není ideálem z jejích představ o rodině. Nastává zde rozpor mezi dvěma možnými sny, z nichž pouze jeden je opravdový a druhý falešný, Gilliam jej představuje jako volbu mezi nimi v imaginativním světě: špatná sice zpočátku vypadá lépe, ale vede do pekel, druhá je "pouze" východem z doktorovy mysli.
TEATRÁLNÍ SNY
Právě Valentina narušuje koncepci starého pána, který Imaginárium vnímá jako divadlo; protože ví, že vše je pouze hra a iluze, zatímco dívka šestnáctými narozeninami nepropadá pouze peklu, ale také naivnímu rebelanství. Ostatně Valentina je pro Tonyho zapojení se do divadla "převlečena" do role a roucha Evy. To pan Nick se spíše schovává za každým rohem volby a číhá na příliš lačné a důvěřivé snílky.
Gilliam ve svém novém filmu opakuje prvky a postupy, které jsme viděli již dříve. Přesně odměřené teatrální chování postav, rozdvojení světa na dvě protichůdné roviny a s tím související odkazy na Alenku v říši divů i satirickou kritiku společnosti. Režisér přimíchal i typickou montypythonovskou parodii britských bobíků, tentokrát v dámských punčochách. Opakování ovšem není u Terryho Gilliama na škodu, právě naopak.


Hodnocení: 90%
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mima Mima | Web | 11. února 2010 v 14:12 | Reagovat

90? Skvelé :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama